Krušnohorská rašeliniště

Krušnohorská rašeliniště vznikala zejména na hřebenových oblastech, protože zde spadne větší množství srážek, než odteče vody.  Přirozená „živá“ vrchoviště zadržují dešťovou vodu a jsou typickým přírodním stanovištěm např. pro suchopýr nebo různé druhy rašeliníku.  

 

Suchopýr pochvatý (Eriophorum vaginatum) a nejrůznější druhy rašeliníku (Sphagnum div. spec.) tvoří základ rašelinišť vrchovištního typu. Tyto cílové druhy projektu je často vidět ve společnosti kyhanky sivolisté, klikvy bahenní, šáchrovitých rostlin a dalších druhů typických pro vrchoviště. Naše druhy rašeliníků se řadí k mechům.  Z 97 % jsou tvořeny vodou. Jejich růst je velmi pomalý, za rok vyrostou o 1 až maximálně o 2 mm. Proto také trvá tisíce let, než takové rašeliniště vůbec vznikne. Historii vzniku je možno osvětlit pylovou analýzou. Zbytky rašelinišť jsou pravými poklady v přírodě. Jedná se o živé archívy.

Saská vrchoviště najdeme zejména na hřebeni Krušných hor, který spadá do našeho projektového území, a proto cítíme velkou zodpovědnost za ochranu místních druhů a přírodních stanovišť. Na rašeliništích na německé straně Krušných hor se silně podepsala opatření na odvodňování nebo přívod škodlivých látek a živin.


Rašeliniště představují pro faunu a flóru vysoce specializovaná přírodní stanoviště. Např. tetřívek obecný patří k charakteristickým druhům bezlesých úseků rašelinišť a přilehlých velkých ploch extenzivně využívaných smilkových trávníků a horských luk.

 

Rašeliniště také přispívají významným způsobem člověku, např. zadržují vodu v krajině, což plní úlohu protipovodňové ochrany nebo obecně ochrany proti povětrnostním vlivům.

rašeliniště na české straně Krušných hor
rašeliniště na české straně Krušných hor
Arnika
Arnika
Schwarzspecht, Datel černý
Schwarzspecht, Datel černý
Holunder-Knabenkraut, Prstnatec bezový
Holunder-Knabenkraut, Prstnatec bezový